DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 07.03.2012 15:08:45 

MODŘÍ ANDĚLÉ

DUCHOVNÍ BLÍŽENCI
TOPlist

                                                                         

                                                                                                       DUCHOVNÍ BLÍŽENCI....

A Bůh přistoupil k tomu, aby stvořil člověka k obrazu svému, stvořil je jako muže a ženu.

Každá láska má schopnost a energii k tomu, aby přání převáděla ve skutečnost, ovšem láska mezi dvěma lidmi, jejichž osobní aury takto harmonicky splývají, vytváří takový druh vibrace, o níž píší básníci a která je schopna skutečně magických zázraků.

Mezi miliony párů na Zemi, snažícími se o dosažení ( nebo které již dosáhly ) společného uspokojení a naplnění – a těmi, jež doposud procházejí těžkou sexuálněkarmickou zkouškou - , jsou i takové vzácné dvojice, které nazýváme esoterickým termínem „duchovní druhové“ či „duchovní blíženci“.

Během strastiplného hledání duchovního druha se člověk několikrát ocitá ve slepých uličkách, mnohý vztah posléze vybledne a rozplyne v nezájem a znuděnost. I když je duchovní blíženec nakonec nalezen, stále ještě bude hodně komplikací a zkoušek způsobilosti, které nám budou dočasně působit bolest, kterou lze zmírnit pouze neustálým porozuměním a odpuštěním. Pokud jen budeme oplácet bolest bolestí naše karma nám vše vrátí.

Někdy se může zdát, že problémy dvou milujících se lidí jsou beznadějné, že překážka, jež je od sebe odděluje je nepřekonatelná. Ovšem všechny tyto problémy se okamžitě rozplývají již při pouhém doteku rukou či srdcí, myslí, nebo i jen když se vzájemně dotknou nosem a při tom zašeptají jediné slovo: „zázrak“. Neboť láska je zázrakem, tajnou mocí, kterou disponují všichni ti, kdo milují, aniž by si to uvědomovali.

Nezáleží vůbec na tom, jak velká je rána nebo jak hořce zní vyslovená slova – láska všechno zahladí, jako by nikdy k ničemu takovému nedošlo, ovšem je k tomu zapotřebí touhy a vynaloženého úsilí toho, kdo bolest způsobil – a též schopnost odpuštění ze strany toho, komu bylo ublíženo. Touha, úsilí a odpuštění, to vše je zapotřebí k uvolnění síly a moci lásky. Každý člověk úspěšně zakončí své nesčetné životy tehdy, když se opětovně spojí se svým duchovním blížencem, neboť jedině tehdy, když se všichni osamocení a rozdělení blíženci radostně shledají v opětovném spojení, jedině potom vzniká úplný obraz, který je součástí celého vesmíru.

Občas se stane, že se potkají muž a žena a okamžitě v očích toho druhého poznávají druhou polovinu sebe samých. Oči jsou oprávněně označovány za „okna do duše“. I jejich hlasy se jim zdají být důvěrně známé. Oba okamžitě pocítí onu nezaměnitelnou skutečnost, že jsou, byli a vždy budou Jedním, ať již proti svému osudu třeba po staletí bojovali či se onomu spojení zbytečně bránili. Aniž by si řekli jediné slovo, vědí, že pouze skrze toho druhého mohou doufat, že naleznou Jednotu – a pouze tehdy, pokud budou spolu, mohou být oba ve všech směrech Úplnými.

Muži a ženě, kteří jsou si duchovními druhy, není zapotřebí říkat slova jako „miluji tě“, neboť oni s jistotou vědí, že patří jeden k druhému, ať již v této současné inkarnaci ( v současném životě ) nebo ( kvůli karmickým spletitostem ) v jiných, pozdějších staletích. Výrok „ co Bůh spojil, člověk nerozdělí“, jejž je pronášen při svatebních obřadech, se vztahuje právě k této skutečnosti a je pouhým symbolickým rituálem, neboť žádný člověk nemůže zlomit spojení mezi duchovními blíženci, ani oni sami, a není toho schopna ani žádná vesmírná energie. Síla, která je stvořila, je všemocná a nezničitelná.

Ti, kdo hluboce milují a kdo jsou v opravdovém spojení se svými druhými polovinami sebe samých, ti nemají nejmenší touhy rozpoutávat války ani podmaňovat si druhé. Dogma o božství, stejně jako dogma o patriotismu, je negativní vibrací, která se snaží nadřazovat jednoho muže, jednu ženu či jeden národ nad ostatní lidi či národy. Jsme všichni synové a dcery Boží a také synové a dcery Jeho družky, Jeho duchovního blížence. Polarita pozitivního-negativního, mužskosti-ženskosti existuje ve všech rozměrech, na všech stupních vědomí, jak v nebeských galaxiích, tak v pozemském pekle. Sám Ježíš nikdy neprohlašoval, že je bohem. „Co jsem učinil, můžete činiti též…běžte a čiňte jako já…budiž vám učiněno dle vaší víry…“. To nejsou výroky vyjadřující nějakou spirituální nadřazenost, nýbrž pouhá upozornění, že to, co je demonstrováno, je projevem „božského“ uvnitř každého z nás, že jde o zázraky, jichž jsme my všichni schopni – i když nikoli bez obětí, nikoli bez jisté disciplíny, jíž je zapotřebí, abychom dokázali ovládnout své tělo, mysl a emoce. Jen je přirozené, že slovo „disciplína“ má stejný slovní základ jako slovo disciplin ( učedník ).

Kdo z nás čas od času není nehodný lásky? A což právě tyto okamžiky nejsou chvílemi, kdy potajmu nejvíce toužíme být milováni? Ach, jakým kouzlem je vlídnost někoho, ke komu jsme se zachovali nevlídně, jak zázračně zní na naše slova „promiň mi, co jsem ti řekl nepěkného“ odpověď: „Co ti mám prominout? Já si na nic nevzpomínám.“ V takovém okamžiku se naše srdce naplní radostí a náš pohár je plný po okraj. Neboť toto nejstarší alchymistické tajemství je zcela prosté.

Nechť síla lásky stojí při vás. Nechť od vás skrze jas svého světla odvrátí ony pohromy přírodní i osobní, pohromy odloučení či rozvodu s milovanou osobou.

 

Z díla Lindy Goodmanové

 

                           

Planety.

Utkali jsme se v dlouhé a hořké válce, moje Dvojče a já.
Ztracení a osamělí, padlí andělé-vypovězeni.
Z mlhavé, dávno zapomenuté galaxie hvězd.
Polapeni do spletitých sítí Neptuna.
Krutě zraněni bolestivým útokem Marsu.
Mučeni chytrými lži Merkura.
Otřeseni a téměř roztrženi vedví.
Klaunovým vzdálením, zuřícím hřměním
zasažení bleskem nenadálé
strašlivé bouřlivosti Uranu
rozdrceni pod vahou přísného, neústupného Saturna,
který prodlužoval každou hodinu v den , každý den v rok..v tisícileté čekání
sežehnuti výbušnými záchvaty Sluneční pýchy, zatímco
bloudící andělé přemožení a bezmocní hluboko uvnitř nás
plakali
přesto jsme bojovali dál
v neochabujícím běsnění
rozdávajíce ránu za ránou
poháněni vířením bubnů Jupiterových obřích, tepajících vášní
zaraženi u propasti svůdného šílenství Měsíce
abychom se nakonec roztřásli strachem
před zlověstnou hrozbou hrobového mlčení Pluta
sžíráni neutěšitelným smutkem
a pochmurnou beznadějí
snášíme…
zranění a jizvy urputného boje, mé Dvojče a já
ale nyní kráčíme v klidném míru…všechny své rozervané části opět
spojené
spolu, ruku v ruce…uzavřený hadí kruh
zpátky v pyramidové duze průzračného
Ráje zítřka.
Korunováni něžnou Venuší Vítězstvím Lásky,která nezemřela, ale přežila noc sobeckého hledání, aby vyčkala úsvitu smířlivého odpuštění a rozbřesku pochopení.

         

ROSSETTI - POEMA


                                                              Kdysi jsem tu byl,

Znám trávu za zápražím,

sladkou, nadšenou vůni,

toužebný vzdech, pobřežní světla povědomá,

kdysi jsi bývala má,

jak nebo kdy nemohu říci,

přesto, vlaštovky svým letem stoupavým

tvou šíji otočily,

cítil jsem, že vše o tobě už dávno vím,

tak jako v tom dávno vzdáleném čase,

nyní věk, víra nebo vyznání,

daleko, daleko od sebe nás rozhání,

jeden jde do kopce, druhý dolů k jezeru na procházku,

avšak já tě stále chci pro sebe, pro tvou lásku,

odložit možná musíme to na mnoho životů, ještě

tolik toho k učení je a tolik k zapomnění, věz,

teď abych si tě vzal, k tomu není pravá doba,

avšak ten čas přijde, ó, ano,

ten čas přijde,

pro nás oba.

 

                                                               

BALADA O KRÁTKÉM ŠTĚSTÍ 

 

Zvuk rohu zní: jen dál a dál!
Psům sotva někdo stačí,
vždyť srdce lovčích, to je sval
protkaný karabáči

Loveckou vášní prodchnuti,
lidé smrt nesou labutím.
Sokoly vypustili.
A lučištníci – v očích žár –
vidí ten roztoužený pár,
který se zná jen chvíli.

Jí domovem byl teplý jih,
v modři tam hvězdy plály.
Labutě bílé jako sníh
vysoko vylétaly.

Nad útesy a nad moři,
nad modří božích pohoří
leží stín rozkřídlený.
K takové výšce mohou snad
na věky věků dolétat
jen andělé a steny.

A tam ji našel. Šťastný sen
naplnil se v té chvíli.
Labutí písní byl však den,
v kterém se seznámili.

Andělská bělost září z nich,
když po své cestě v oblacích
nevracejí se zpátky.
Dole je střelců víc než dost –
a ti si vezmou na starost,
aby byl konec krátký.

Po lovu každý, unaven,
pot ždímá z kapesníku.
Těm dvěma vyplněn byl sen
o věčném okamžiku.

A tak ta láska zářivá
v labutí písni zaznívá
a s ní se zřítí dolů.
Ti dva – jak každý z nich si přál –
létají v sedmém nebi dál
a provždycky jsou spolu.

Báseň od Vladimíra Vysockého.

Ledňáček malachitově zbarveným peřím symbolizuje krásu, ale i štěstí milenců

a manželů.

MANŽELSTVÍ

Manželství je velmi důležitým vztahem. Dříve však nežli vstoupíte do manželství, měli by jste si být jistí, že s partnerkou či partnerem, kterou si vyberete, dokážete být šťastni a že váš život bude plný porozumění, lásky a laskavosti. Úspěšné manželství znamená, že každý musí žít pro  druhého  a myslet na něho aspoň tolik, jako sám na sebe. Spokojený život v manželství předpokládá přizpůsobení, oběti a jednání ve smyslu slov „žít a nechat žít“ a „odpustit a zapomenout“. Vytváření šťastného domova je povinností obou partnerů. Na celém světě neexistují dvě osoby, které by naprosto stejně myslely a měly ve stejný čas stejná přání, to však neznamená, že by ve společném životě neměly táhnout za jeden provaz. Zpravidla každý z nás očekává příliš mnoho od svého partnera, a přitom jen málo myslí na jeho pocity a přání. To potom s sebou přináší vážné neshody a spory. Oba, muž i žena jsou povinni se snažit o úspěch v manželském soužití a oba toho mohou s trochou taktu, dobré vůle a lásky dosáhnout. Každému život přináší lepší a horší dny. Vše je potřeba s odvahou překonat. Vztah mezi manžely musí pramenit z lásky a láska vyžaduje odříkání a oddání se. Dávejte si navzájem svojí plnou lásku a dávejte ji jasně najevo. Láska dokáže činit zázraky.

                                               

JAMES DILLET FREEMAN

Požehnání manželství.

Ať vám vaše manželství přinese všechna ta nádherná vzrušení
jež by manželství mělo přinést
a ať vás život také obdaří trpělivostí, tolerancí a porozuměním.
Ať navždy jeden druhého potřebujete-
Ne proto,  abyste  naplnili svou prázdnotu, ale abyste  snáze poznali svou plnost.
Hora potřebuje údolí ke své celistvosti,
Údolí nečiní horu horou méně, ale více
a údolí je více údolím, protože má horu tyčící se nad ním.
Takže ať je to tak s tebou i s tebou.
Ať potřebujete jeden druhého, ale ne kvůli slabosti.
Ať chcete jeden druhého, ale ne z nedostatku.
Ať přitahujete jeden druhého, ale nenutíte.
Ať objímáte jeden druhého, ale nesvazujete.
Ať uspějete ve všech důležitých věcech jeden s druhým
a nepostrádáte milosrdenství.
Ať hledáte věci ke chvále, ať často říkáte „Miluji tě!“
a nevšímáte si drobných vad.
Když mezi vámi vzplanou hádky, jež vás rozdělí
Ať oba doufáte v dostatek zdravého rozumu, abyste učinili první krok zpět.
Ať pochopíte tajemství, jímž je vědomí vzájemné přítomnosti-
ne tak tělesné, ale duchovní, hřejivé a důvěrné, když jste bok
po boku
a hřejivé a důvěrné, když jste v oddělených místnostech či dokonce vzdálených
městech.
Ať jste šťastní a ať se naučíte učinit jeden druhého šťastným.
Ať se milujete a ať se naučíte milovat jeden druhého!

Duchovní blíženci - druhové – dvojčata ve starořecké mytologii.

Zmínku o duchovních blížencích najdeme mimo jiné i v díle největšího aténského skladatele komedií

a dramatika Aristofanese, ( Aristophanes - ριστοφάνης  ).

V hlubokém dávnověku existovaly bytosti, které v sobě spojovaly mužský a ženský princip - androgynové. Tyto bytosti, vládnoucí velkou silou a sebejistotou se chystaly napadnout Bohy. Zeus je potrestal, když rozřezal každého androgyna na polovinu, a tak vznikly dvě bytosti - mužská a ženská. Po této události je každý člověk jakoby polovinou bývalé celistvé bytosti, androgyna, rozseknutého na dvě části, a tu každá hledá svojí polovinu, která by se k němu hodila a jíž by tak poznal jako svou. Proto se u lidí objevil udivující cit příchylnosti, tíhnutí ke své vlastní ztracené polovině. Tedy snaha po celku a touha splynout s ním se nazývá láskou.

 

MODLITBA ZA LÁSKU PRO DVOJICI

 

Milovaný Bože

modlíme se za naši lásku,

aby byla vždy čistá,

aby vždy mezi námi žila

na základě Lásky k Tobě

a jí byla nesená,

aby žila

bez ohledu na vzdálenost mezi námi,

aby byla naším dítětem

milovaným a něžně opečovávaným

neposkvrněným nepřejícností

a požehnaným přejícností,

aby se skrze nás vyjádřila

a my ji dokázali vyjádřit

vždy tak, jak si řekne,

aby působila vždy jen dobro

aby ta krásná energie, kterou jsme spolu vytvořili

se z našich srdcí rozzářila do našeho okolí

a krásně se dotkla každého, s kým jsme ve spojení.

 

Nechť tato energie Lásky a radosti

ustrašeným zmírní strach,

radostným ať zesílí jejich radost,

nechť každý zaznamená její poselství

jak bude schopen,

nechť tato energie Lásky

prozáří temnotu,

nechť prostoupí radostně Zemí,

nechť přispěje ke kráse Vesmíru.

 

Bože náš

jehož tak vroucně

a nadevše milujeme,

stojíme před Tebou

v Lásce k Tobě

s Tvou Láskou v sobě

s Láskou mezi námi

a prosíme Tě

dej, ať naše láska

je vždy Láskou Boží

prosíme Tě

požehnej nám

v našich úmyslech

a naší odevzdanosti Tobě,

abychom co dokonalé nástroje

Tvé Vůle

vždy ji vnímali

v ní stáli a žili.

 

MILUJEME TĚ

nade vše,

svou lásku vnímáme jako Tvůj dar

a je naší nejhlubší touhou

ji vyjádřit

a vyzářit do Stvoření

v nejvyšší čistotě

jaké jsme schopni.

 

Prosíme Tě,

veď nás k této čistotě

ať slyšíme Tvůj hlas

ať vždy s čistým štítem

a s radostí z naší čistoty

můžeme před Tebe

předstoupit.

 

Prosíme Tě,

MILOVANÝ BOŽE,

vezmi nás do své náruče

v níž jsme vždy tak blaženi,

vezmi nás do své náruče

jako už tolikrát

a dej nám v ní chvíli spočinout

a vyzbroj nás

pro Službu Tobě

která je naší největší radostí.

 

Milovaný Bože,

prosíme Tě

při vědomí, že každý je Tvým synem a dcerou

při vědomí, že všechny své děti miluješ

při vědomí, že každý a každá z nich

budou vždy

TEBOU S LÁSKOU PŘIJATI

pokud se k Tobě obrátí

při vědomí, že je jejich svobodnou volbou

jestli toto učiní

při všem našem vědomí

Tvé Lásky a Zákonů vložených do Stvoření

přijmi naši přímluvu za naše blízké

za jejich duše,

které trpí skrze nás

ač to nebylo naším úmyslem

pomoz jim na jejich cestě

Poznání Pravdy

a Tvé Lásky.

 

S velikou vděčností

za prožívání Tvé Lásky

dvě Tobě oddané duše

…jméno…

…jméno…

TAK SE STAŇ.